|
|
Studium PET lahví z hlediska obsahu rizikových prvků
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou PET lahví z hlediska možného obsahu rizikových prvků. V obalovém materiálu PET a v nápojích, které jsou v lahvích obsaženy, byly stanovovány obsahy antimonu, mědi a olova. Bylo analyzováno celkem 15 vzorků balených neperlivých a kojeneckých vod dostupných v obchodní síti ČR. PET materiál byl za optimalizovaných podmínek rozložen v kyselém prostředí působením mikrovlnného záření. Ke stanovení vybraných rizikových prvků byly na základě předpokládaných koncentrací analytu použity metody atomové absorpční spektrometrie s atomizací v plameni nebo v grafitové kyvetě. V obalovém materiálu PET bylo stanoveno od 159,35 do 265,68 mgkg-1 antimonu, stanovené hodnoty koncentrace olova byly v rozmezí 10,96-20,23 mg·kg-1 a koncentrace mědi v rozsahu 0,11-7,52 mg·kg-1.V balených vodách a v balených kojeneckých vodách byl antimon identifikován pouze ve vzorcích s označením 6a, 8a, 9a a 15a, všechny koncentrace olova byly naměřeny pod LODPb, měď byla stanovena pouze ve vzorcích 2a, 6a a 8a. V žádném ze vzorků nedošlo k překročení koncentrací daných platnou legislativou. Limity těchto kovů nejsou v obalových materiálech legislativně stanoveny, definovány jsou pouze specifické migrační limity a k jejich překročení nedošlo. Vysoká koncentrace antimonu v PET však představuje potenciální riziko kontaminace obsahu těchto obalů a následně nápojů, tekutin v nich uchovávaných.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných prvků v krmivech pro zvířata
Křehlíková, Jana ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala stanovením vybraných mikroprvků, makroprvků a rizikových prvků v krmivech určených pro psy a kočky. Teoretická část popisuje výživu psů a koček a zaměřuje se na bezpečnost krmiv v rámci kontaminace rizikovými prvky. Dalším diskutovaným tématem je chemická analýza krmiv, konkrétně stanovení nutričně významných látek, prospěšných prvků a kontaminantů. Experimentální část pojednává o přípravě a rozkladu vzorků krmiva a následné analýze těchto vzorků pomocí metod ICP-OES a AAS. Zjištěné koncentrace sledovaných prvků v krmivech byly porovnány s normami pro krmivo vydanými Oborem veterinární medicíny a vyhláškou vydanou Ministerstvem zemědělství. V analyzovaných krmivech byl zjištěn nedostatečný obsah některých prvků. Obsah rizikových prvků v krmivech splňoval legislativní limity a nepředstavoval tak zdravotní riziko pro zvíře. Prvky, u kterých legislativa neupravuje maximální přípustný limit, se v krmivech vyskytovaly ve vysokých koncentracích, které by již mohly poškodit zdraví zvířete.
|
|
|
Zhodnocení vlivu aplikace vytěžených sedimentů z vodního díla Luhačovice na obsah rizikových prvků v orné půdě
Kratěnová, Pavla ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku spojenou s aplikací vytěžených sedimentů na ornou půdu a jejími dopady na kvalitu této půdy na základě konkrétního případu uložení sedimentu z vodního díla Luhačovice na přilehlé zemědělské plochy. Teoretická část této práce je zaměřena na charakteristiku a funkce půdy a sedimentů, rizikové prvky v nich obsažené, metody odběru vzorků, možnosti stanovení jednotlivých rizikových prvků a popis situace vzniklé nutností uložení sedimentů získaných při čištění Luhačovické přehrady. V experimentální části jsou popsány operace odběru vzorků, jejich úpravy a stanovení obsahu vybraných rizikových prvků (Cd, Cu, Hg, Ni, Pb) metodami atomové absorpční spektrometrie. Součástí práce je zhodnocení získaných výsledků a ověření správnosti rozhodnutí o uložení sedimentů na dotčené půdní bloky.
|
|
|
Obsah rizikových prvků v krmivech pro psy a kočky
Hrabalová, Karolína ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením rizikových prvků, konkrétně rtuti, arsenu, kadmia a olova v krmivech určených pro psy a kočky. Koncentrace rtuti byla stanovena pomocí techniky AAS a koncentrace arsenu, kadmia a olova byla stanovena metodou ICP-MS po mikrovlnném rozkladu vzorků s využitím minerálních kyselin. Celkem bylo analyzováno 30 vzorků krmiv. Ve většině vzorků byly koncentrace sledovaných prvků nižší než maximální přípustné hodnoty dané Nařízením Komise EU, dva vzorky požadavky nařízení nesplnily. Koncentrace rizikových prvků v krmivech, kromě arsenu nezávisela na druhu masa použitého v krmivu. Krmiva obsahující rybí maso vykazovaly prokazatelně vyšší koncentrace arsenu než krmiva s jiným masem. Vzhledem k relativně nízkému podílu masa v krmivech a vzhledem k celkově nižším koncentracím rizikových prvků v mase lze předpokládat, že za zvýšené koncentrace rizikových prvků v krmivech je zodpovědná rostlinná nebo jiná složka krmiva, případně technologie výroby krmiva.
|
|
|
Čistírenské kaly – sekundární zdroj kontaminace životního prostředí těžkými kovy
Sysel, Petr ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elementární stopovou analýzou kalů z čistíren odpadních vod, jako možný zdroj rizikových prvků při aplikaci na zemědělské půdy. Celkem bylo analyzováno 24 vzorků, rozdělených do dvou sad s odlišnou dobou odběru. Stanovoval se celkový obsah zinku, mědi, chromu, olova, rtuti a kadmia v čistírenských kalech, a množství rizikových prvků, které se za 24 hodin extrahuje z kalů do vody. Pro analýzu byla zvolena atomová absorpční spektrometrie. Bylo zjištěno, že rizikové prvky jsou v čistírenských kalech obsaženy v množství a pořadí Zn (254,68 – 3084,53 mg/kg) > Cu (6,18 – 961,89 mg/kg) > Cr (26,95 – 387,91 mg/kg) > Pb (0,84 – 155,30 mg/kg) > Hg (0,50 – 4,12 mg/kg) > Cd (0,06 – 2,61 mg/kg). Ve vodných výluzích bylo stanoveno až o řád nižší množství analyzovaných kovů, než byl stanoven jejich celkový obsah. Koncentrace rtuti a kadmia ve vodných výluzích byla pod limity detekce. Bylo vyhodnoceno, že rizikové prvky se v čistírenských kalech nachází v málo rozpustných sloučeninách. Z výsledků je také patrné, že koncentrace rizikových prvků v kalech nezáleží na počtu ekvivalentních obyvatel, pro které je čistírna dimenzována.
|
|
|
Hodnocení obsahu těžkých kovů v zemědělských půdách Moravskoslezského kraje
Skurňová, Eliška Anna ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením obsahu vybraných těžkých kovů (arsen, beryllium, kadmium, kobalt, chrom, měď, nikl, olovo, vanad a zinek) v zemědělských půdách na 19 odběrných místech v Moravskoslezském kraji. Data pro tuto práci byla poskytnuta Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Vzorky byly odebírány v rámci Bazálního monitoringu půd v odběrových cyklech 1995, 2001, 2007, 2013 a 2019. Obsahy rizikových prvků v půdách byly stanoveny metodou optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem po rozkladu lučavkou královskou v Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ. Nejméně kontaminovanou lokalitou byly obce Oldřišov, Markvartovice a Nové Sedlice na Opavsku. Nejvíce znečištěnou oblastí bylo Město Albrechtice na Bruntálsku – byla zde překročena legislativní preventivní hodnota obsahu mědi a olova a indikační hodnota kadmia a zinku. V Žilině na Novojičínsku došlo k překročení preventivních hodnot obsahu chromu a niklu. Nejvyšší koncentrace zinku byly zjištěny v Dolních Marklovicích na Karvinsku, kde došlo k několikanásobnému překročení legislativních indikačních hodnot. Z poskytnutých dat nelze jednoznačně určit, zda z dlouhodobého hlediska mají koncentrace těžkých kovů v těchto oblastech rostoucí či klesající trend.
|
|
|
Výzkum obsahu rizikových prvků v materiálu PET lahví
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem obsahu rizikových prvků v materiálu rPETu (recyklovaný polyetylentereftalát), dodaných z různých zemí světa a studiu různých faktorů (typ kapaliny, teplota) na migraci antimonu z tohoto materiálu. Proces recyklace má potenciál zvýšit obsah nežádoucích látek a podpořit vznik degradačních produktů chemických přísad a vedlejších produktů polymerace a tím přispět k vyšší migraci těchto látek do potravin nebo simulantů potravin [1]. Dodané vzorky rPET byly před analýzou podrobeny totálnímu rozkladu v prostředí koncentrované kyseliny sírové a dusičné za působení mikrovlnného záření. Připravené vzorky byly analyzovány technikami atomové absorpční spektrometrie (AAS). Metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS) byly stanoveny obsahy Sb a Zn, metodou elektrotermické atomové absorpční spektrometrie (ETAAS) byly stanoveny hodnoty koncentrací Pb, Cu, Zn, Cd, Cr a Ni. Dále touto metodou byly stanoveny koncentrace Sb při migračních experimentech. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci autorky, ve které byly provedeny pilotní experimenty.
|
|
|
Stanovení obsahu vybraných prvků v krmivech pro zvířata
Křehlíková, Jana ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala stanovením vybraných mikroprvků, makroprvků a rizikových prvků v krmivech určených pro psy a kočky. Teoretická část popisuje výživu psů a koček a zaměřuje se na bezpečnost krmiv v rámci kontaminace rizikovými prvky. Dalším diskutovaným tématem je chemická analýza krmiv, konkrétně stanovení nutričně významných látek, prospěšných prvků a kontaminantů. Experimentální část pojednává o přípravě a rozkladu vzorků krmiva a následné analýze těchto vzorků pomocí metod ICP-OES a AAS. Zjištěné koncentrace sledovaných prvků v krmivech byly porovnány s normami pro krmivo vydanými Oborem veterinární medicíny a vyhláškou vydanou Ministerstvem zemědělství. V analyzovaných krmivech byl zjištěn nedostatečný obsah některých prvků. Obsah rizikových prvků v krmivech splňoval legislativní limity a nepředstavoval tak zdravotní riziko pro zvíře. Prvky, u kterých legislativa neupravuje maximální přípustný limit, se v krmivech vyskytovaly ve vysokých koncentracích, které by již mohly poškodit zdraví zvířete.
|
|
|
Prvkové složení fotovoltaických panelů
Koudelová, Marta ; Šebek, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejnecký, Václav (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku fotovoltaických panelů a článků. Byla provedena rešerše vybrané dostupné literatury s cílem charakterizovat jednotlivé typy krystalických i tenkovrstvých fotovoltaických článků a popsat jejich využití ve světě i na území České republiky. Práce se dále zabývá jejich recyklací a další využitelností jejich vrstev a možným vlivem na životní prostředí. V praktické části se práce zabývá pěti vybranými vzorky fotovoltaických panelů. Tyto vzorky byly odebrány, připraveny k analýzám a následně analyzovány. Výsledky provedených chemických analýz byly porovnány s údaji uvedenými v literatuře. Na základě provedených multiprvkových chemických analýz vybraných vzorků, lze konstatovat, že fotovoltaické panely obsahují rizikové prvky (např. As, Cd, Sb, Mo), ale i ekonomicky využitelné prvky (Ag). Významný je obsah křemíku (až 78,18 % SiO2). Klíčová slova Fotovoltaický panel, fotovoltaický článek, prvková analýza, rizikové prvky, recyklace
|
|
|
Kazuistika smrtelných nehod při přístrojovém potápění na území České republiky
Kleinová, Karolína ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Bažant, Filip (oponent)
Název: Kazuistika smrtelných nehod při přístrojovém potápění na území České republiky Cíle: Cílem bakalářské práce je popsat a vysvětlit několik vybraných smrtelných nehod při přístrojovém potápění v rámci České republiky v období let 1997 - 2004, poukázat na možné příčiny a kauzální souvislosti faktorů vedoucích k úmrtím potápěčů Metody: V práci byla použita metoda případové studie. Byla využita kvalitativní analýza znaleckých posudků získaných od soudního znalce v oboru potápění, a následná interpretace zkoumaných informací. Výsledky: Závažným zjištěním je časté nedodržování bezpečnostních zásad a přeceňování schopností s ohledem na stupeň kvalifikace a množství zkušeností. Nejčastější příčinou smrti ve sledovaných případech je utonutí. Klíčová slova: potápění, smrtelné nehody, rizikové faktory
|
host ::
RSS.